Těžký život kočičích plašanek na ulici
Hurá,poraněná plašanka už začala jíst sama.
Přiběh kočičky se odehrává už na konci roku 2014.
Mourinka se narodila plaché ,toulavé kočičce v lokalitě Jeronýmova ulice v Jablonci.
Vzhledem k tomu,že zde máme krmiče a stálé místo ,kde se průběžně provádí odchyt a kastrační program,se v srpnu minulého roku tato kočička úspěšně odlovila do sklopce .Po kastraci a hospitalizaci jsme ji vypustili zpět do původní lokality jako ostatní členy mňoukající rodiny.
Kočičí plašanky by zde měly mít klidné místo na život ,pěkné prostředí, běhat si na svobodě s dostatkem jídla od hodných lidí.
Dalo by se říci,když si odmyslíme drsný život kočiček na ulici ,že zde spokojeně žijí a nic jim nechybí.
Jenže plaché kočičky v Jeronýmově ulici nemají na růžích ustláno.
Jen jediný člověk,zlý člověk dokázal proti kočkám vyhecovat dalších pár sousedů,kterým kočky vadí.
Vadí jim,že dýchají vzduch a běhají venku v křoví.
Během dvou let ,zde došlo k podivným úhynům koček,útokům na krmiče a slovním napadání nás při odchytech.
Z naší strany padlo nejedno tr.oznámení,platili jsme pitvu koček,ale bohužel policie musela případy odložit pro nedostatek důkazů.
My ale víme své a podezření máme stále.
Teď se dostáváme k příběhu droboučké kočičky Mourinky.
Před týdnem byla odchycena podruhé.
Vlastně odchycena je silné slovo.
Doslova si přišla o pomoc ke své krmičce a vlezla sama do přepravky.
Po tel.konzultaci dáváme pokyn ihned ji dopravit k nám.
Podvýživa,dehydratace a celkově špatný stav byl vidět hned na první pohled.
Špatné dýchání,ucpaný nos,rýma,teplota.
Na hlavě hnisavá rána,která byla schovaná pod slepenou srstí.
Kočička si i přes svou velikou plachost a bolest nechala kůži oholit,vymačkat hnis a vyčistit.
Rána na hlavě nám připoměla jen jediné,ale brok jsme nenašli.
Vzduchovka mohla ponechat otlak , tržnou ránu nebo diabolka mohla sama vyhnisat.
Těžko říci,ale my si myslíme své a víme své!
A teď ta dobrá zpráva.
Mourinka přežila.
Po týdnu Atb,krmení stříkačkou po dvou hodinách a to i v noci ,nám začala sama papat a dokonce nabírat na váze.
Ještě trochu pšiká,ale už to není na umření.
Rána na hlavičce nehnisá a zatahuje se.
Nechá se vzít do ruky a trpělivě drží při ošetřování.
Není mazlinda a nikdy nebude,ale pochopila ,že lidská ruka nemusí vždy přinášet jen bolest.
Mourinku nebudeme vracet zpět, ale najdeme ji lepší místo k životu.
Jsou tam ale stále další kočičky,které musí bojovat o své místo.
Na závěr bych ráda připoměla,že zvířata ,tedy i toulavé kočky jsou pod ochranou zákona na ochranu zvířat 246/92 sb.
Bezprizorní kočky na Jablonecku mají jako své ochránce také nás.
Pokud se kočkám na ulici bude dít něco nekalého,budeme vracet nekalé údery zpět.
A dvojnásobně.
Použijeme všechny možné zákonné prostředky k tomu ,aby se někteří lidé naučili respektovat život jiných tvorů.
Buď to půjde po dobrém nebo po zlém. !!!