Já si ty zvířecí story nevymýšlím,já je zažívám.
A tady je další ;) 23.8.2019
Jak všichni víte ,od pondělí do dnešního dne jsme pátrali a s námi půl Jablonce po ztraceném Danečkovi.
O naší snaze odchytit zmateného a nepolapitelného pejska věděla i paní ,která se včera večer vracela z práce domů z Liberce a jela přes Proseč kolem překladiště.
Koukala vlevo, vpravo,protože věděla ,že i tam se Daneček pohyboval.
Jenže ejhle v cestě ji stojí malej střapatej voříšek.Jen tak uprostřed silnice ,vyhlíží projíždějící auta a občas se i nebezpečně motá.
Naštěstí není takový provoz ,je po 21h a řídiči se vyhýbají.
Paní začíná vyjukané zvíře odchytávat a zároveň semnou mluví telefonem.
Jenže pejsek uskakuje,bojí se a nedá se chytit.
Nereaguje ani na vůni grilovaného kuřátka.
Obě říkáme součastně "No to snad ne,my budeme lovit ještě druhého psa? :(
Paní musí odjet, tak se domlouváme na vystřídání a vyrážím lovit já s mamkou.
Vyděšená chlupatina utíká směr na Liberec a já v autě za ní.Odbočí směr polní cesta k lesu.
Fajn,tam jsem dlouho nebyla.(to je ironie,protože v lese jsem za posledních pár dní byla jako doma při hledání Danečka)
Zapnula jsem dalková světla a tím jsem šmudlu dost oslnila .To byla moje šance, pár výskoků z auta a skok do dálky po psovi se mi ale moc nepovedly a minula jsem těsně vedle.
Auu,má pokročilá osteochondróza páteře o sobě dala vědět,ale co, rehabilitační sestra mě zase napraví :)))
Takže jsme jely dál.
Pak jsem dostala nápad na který jsem óbr pyšná.
Předjíždím běžící psisko, přibržďuji a otvírám dveře a jen tak si zavolám
"Tak pojď,hopky,jedem domů!"
To byl neuvěřitelný skok do auta a rovnou pod sedačku se schovat ;)
Zavírám dvěře a vyhrknu "Ty vado,máme ho"
Ještě večer jsem si myslela ,že se roztomilá čubinka jen zatoulala a bude ji někdo hledat.
Ráno už se mé přání rozplynulo a spíš to vypadá,že tam fenku někdo opravdu vysadil z auta.
Má šílený zanedbaný zánět v uších a trochu ekzém na packách a u zadečku.
Napadlo nás,že někdo usoudil,když u překladiště v Proseči hledáme pejska Danečka,že tam na jistotu odchytneme i jejich vykopnutého psa.
Těžko říct,prostě nás to napadlo,je to divná náhoda.
V každém případě jsme rádi,že ji máme u sebe a můžeme ji pomoci od bolesti a zahájit léčbu.
Je to miláček zubejda, moc moc hodná a rovnou už chodí na zahradě bez vodítka.
I ona je totiž ráda,že je u nás.
Během jednoho dne je závisláček ♡♡♡
Šmudlinka-umístěna v novém domově
